Zásada 6

Údaje o mzdách a kolektivním vyjednávání ukazují, že mzdové trendy zůstávají utlumené a nedochází ke vzestupné konvergenci. Důvodem je především:

• Neschopnost zajistit dodržování práva na kolektivní vyjednávání a růst praktik mlácení odborových svazů vedly k omezené pokrytí kolektivních smluv.
• Zákonná minimální mzda, která - kde existují - jsou ve většině členských států stanoveny pod hranicí slušnosti a nezaručují slušnou životní úroveň pracovníků a jejich rodin a nezajišťují zapojení sociálních partnerů.
• Pravidla Paktu stability a růstu (SGP), která vyvíjejí nadměrný tlak na národní systémy a programy Trojky, které zničily kolektivní vyjednávání.
• Příliš mnoho pracovníků, na které se nevztahují kolektivní smlouvy, ale pouze osobní smlouvy

Mezi členskými státy i uvnitř nich přetrvávají obrovské rozdíly v úrovni mezd a kolektivním vyjednávání. To vede k situaci sociálního dumpingu, která má převážně negativní dopady na nejnižší segment trhu práce. Kromě toho má nevhodné a nespravedlivé stanovování mezd související s nerespektováním práv na kolektivní vyjednávání také a negativní dopad na mzdy zvyšuje výše platové stupnice, což vede ke snížení vnitřní poptávky jako hlavní hnací síly hospodářského růstu v EU - zejména v situaci ekonomické krize, která je v současné době způsobena pandemií COVID 19.

Je tedy zásadní zajistit, aby byla ve všech členských státech plně respektována práva pracovníků na kolektivní vyjednávání a spravedlivé odměňování. Je nutné stanovit rovné podmínky na vnitřním trhu a spustit vzestupnou konvergenci mezd. Klíčovou roli v tom hraje evropská směrnice o přiměřených minimálních mzdách. Tato směrnice musí zajistit, aby zákonem stanovené minimální mzdy nemohly klesnout pod hranici slušnosti a byly přiměřené a byly definovány s plným zapojením sociálních partnerů. Kromě toho musí zvýšit kapacitu odborových svazů vyjednávat o spravedlivých mzdách a pracovních podmínkách a vypořádat se s praktikami omezování odborů a musí chránit dobře fungující systémy kolektivního vyjednávání a průmyslových vztahů.

Vzestupná mzdová konvergence v Evropě by překlenula mzdové rozdíly mezi zeměmi i uvnitř nich (zejména mezi východem a západem) a zlepšit podíl mezd v ekonomice, snížit nerovnosti a zvýšit vnitřní poptávku a produktivitu. Toho lze dosáhnout prostřednictvím:

• Evropská směrnice o přiměřených minimálních mzdách musí být pozměněna, aby bylo zajištěno respektování práva odborů na kolektivní vyjednávání, ukončení praktik mlácení odborů a záruka zvyšování zákonných minimálních mezd;
• Zajistit to veřejné zakázky, granty, finanční prostředky, platby SZP, SURE, plán obnovy atd. mohou získat pouze zaměstnavatelé, kteří respektují právo zaměstnanců kolektivně vyjednávat a provádět příslušné kolektivní smlouvy;
• Akce a opatření na podporu práv a kapacity kolektivního vyjednávání, a to i v rámci nástrojů správy ekonomických a sociálních záležitostí, jako je evropský semestr, hlavní směry zaměstnanosti, EPSR a sociální srovnávací přehled.

Směrnice EU k řešení rozdíly v odměňování žen a mužů a závazná opatření v oblasti transparentnosti platů, včetně vyjasnění zásady stejné odměny za práci stejné hodnoty umožňující pracovníkům a odborovým svazům přístup k informacím o kritériích rozhodujících o výši platů a vyjednávání o práci stejné hodnoty, je rovněž zapotřebí, aby byla zaručena stejná odměna mezi muži a ženami.

Akce zaměřené na dosažení vzestupné konvergence životních a pracovních podmínek

1. 1. Národní akční plány vypracované členskými státy po konzultaci se sociálními partnery na podporu kolektivního vyjednávání jako součást rámcové směrnice o kolektivním vyjednávání a spravedlivých minimálních mzdách.
2. V procesu EU semestru: program pro-mzdových opatření.