Zásada 11

Většina členských států měla v EU 2020 a EU nedostatečné výsledky Cíle z Barcelony. Veřejné investice v této oblasti klesají místo rostou. Chudoba mezi dětmi a příležitosti pro děti silně závisí na příjmu a společenském majetku domácnosti, ve které vyrůstají. Je také důležité zajistit přístup k vysoce kvalitní a přístupné péči o děti spolu s přístupem ke kvalitnímu vzdělání, zařízením pro volný čas a zdravotní péči v umožnit dětem plně rozvinout jejich osobnost a talent a také pracovníkům, zejména ženám, aby se mohli plně účastnit trhu práce a dlouhodobě zvyšovat rovnost ve společnosti.

Záruka na dítě by se měla vztahovat na všechny děti bez výjimky a měla by zahrnovat volný přístup ke vzdělání, péči o děti, volnému času ke vzdělání, zdravotní péči, bydlení a výživě vysoké kvality. EU by měla posílit univerzálnost - a kvalitu - veřejných služeb, z nichž mají prospěch i zranitelné děti a jejich rodiny. Záruka na dítě by měla být cestou k dosažení plného uplatňování Úmluvy OSN o právech dítěte, přičemž klíčovou zásadou je univerzálnost. Barcelonské cíle by měly být aktualizovány a podporovány.

Pokud jde o zařízení péče o děti, musí být přístupná (geograficky i pro děti se zdravotním postižením), cenově dostupná a vysoce kvalitní.

Akce zaměřené na dosažení vzestupné konvergence životních a pracovních podmínek

1. Akční plán boje proti chudobě se zvláštním zaměřením na: i) zajištění přístupných, bezplatných a kvalitních veřejných služeb, včetně sociálních služeb a zařízení péče o děti; ii) přístup ke kvalitnímu vzdělání pro všechny děti; (iii) Řešení chudoby domácností
2. Splnit požadavky sociálních partnerů na veřejné investice do zařízení péče o děti a potenciál kolektivního vyjednávání ke splnění konkrétních potřeb pracujících rodičů.

Zásada 12

Posouzení dopadů návrhu a Doporučení o přístupu k sociální ochraně výstižně popisuje výzvy, které stojí za zásadou 12. EOK se v semestru EU 2019 vyjádřila jako důvod pro sociální ochranu a poskytla důkazy o neobjektivním přístupu EU, který bere udržitelnost vnitrostátních systémů jako hlavní a často jediný cíl politiky specifické pro danou zemi doporučení.

Za čtyři roky by mělo posouzení dopadů vyvodit závěry o tom, zda je doporučení vhodným nástrojem k dosažení tohoto cíle, nebo zda by byla vhodnější směrnice.

Přístup k sociální ochraně silně souvisí s kvalitou zaměstnání. Proto bude tato zásada muset být v souladu se zásadou 5. Pokud jde o sociální ochranu, měly by být sledovány následující položky:

• pokrytí a přiměřenost dávek sociální ochrany bez ohledu na formu zaměstnání;
• záruka efektivní minimální ochrana pro všechny;
• vyvážený kompromis mezi prvky flexibility zaměstnání a přístupem, dobou trvání a úrovní dávek sociální ochrany;
• úrovně zaměstnanosti pracovní síly;
• stanovit přiměřené dávky (zejména pro důchody));
• zlepšit přístup pracovníků ke vzdělávání;
• efektivní nástroje pro vyvážení pracovního a osobního života;
• zajistit přístup ke zdravotní péči a předcházet úrazům při práci.
• mezery v profesní kariéře v případě dlouhodobé nezaměstnanosti, zejména mezery založené na pohlaví nebo věku, nebo vyplývající z nejistých forem zaměstnání.

Ostatní prvky lze zkoumat prostřednictvím sociálního dialogu, jako je budoucnost práce, včetně ochrany před nespravedlivým propouštěním, práva na zaměstnání na plný úvazek a suverenity pracovní doby.

Akce zaměřené na dosažení vzestupné konvergence životních a pracovních podmínek

1. Srovnávací přehled sociální ochrany - konvergence směrem vzhůru s cíli v rámci programu Quality Jobs.

Zásada 13

Pakt o stabilitě a růstu (SGP) má tendenci snižovat přiměřenost a pokrytí systémů dávek v nezaměstnanosti ve prospěch vyrovnávání vládních rozpočtů, ale na úkor ochrany pracovníků. Dávky v nezaměstnanosti se přesto snížily (poměr náhrady nebo doba trvání dávek, povinnosti příjemce nesouvisející s účastí v APTP atd.). Cíl sladit jej ve větší míře s aktivními politikami trhu práce zůstává platný pro několik zemí. Závisí to na národních modelech a EU neharmonizuje výkon aktivačních opatření. Důsledky toho lze vidět v národních účtech a míře chudoby jako součást procesu srovnávání v rámci semestru EU.

Iniciativa EU o volném pohybu pracovníků a přenositelnosti práv na přechody na trhu práce může vyvolat sbližování v oblasti práv pracovníků na odpovídající dávky v nezaměstnanosti nebo aktivační opatření k přechodu od nezaměstnanosti k zaměstnání nebo od dočasných ke standardním pracovním smlouvám .

Evropská komise pracuje na návrhu pro evropský systém zajištění v nezaměstnanosti. Pravděpodobně bude koncipován jako nástrojem fiskální stability spíše než nástrojem trhu práce, s nežádoucím důsledkem, že udržitelnost bude důležitější než přiměřenost výkonu. Systém zajištění by neměl zasahovat do pravidel a postupů vnitrostátních systémů ani sloužit jako nový nástroj k ukázňování členských států a / nebo harmonizaci vnitrostátních systémů pojištění v nezaměstnanosti. Evropský systém zajištění v nezaměstnanosti by mohl přispět k zajištění základní úrovně podpory během cyklů nezaměstnanosti. Myšlenka založení EURS byla diskutována již před vypuknutím Covid-19, ale hospodářské a sociální důsledky pandemie činí diskusi o takovém nástroji ještě nezbytnější. Je třeba objasnit, že SURE nenahrazuje potřebu diskuse o trvalejším schématu.

Pokud jde o srovnávání v rámci evropského semestru, lze klást větší důraz na mladí pracovníci které jsou zvláště postiženy nejistotou na začátku jejich kariérního postupu a které jsou v rámci stávajícího vnitrostátního systému dávek v nezaměstnanosti někdy dokonce ještě více penalizovány nebo dokonce ignorovány. Totéž může platit pro pracovníky ve věku 52 až 67 let. Otázka sankcí se také jeví jako relevantní z hlediska strukturálních reforem, které se šíří po celé Evropě s cílem omezit přístup uchazečů o zaměstnání k systémům dávek v nezaměstnanosti nebo vytvořit větší nejistotu mezi uchazeči o zaměstnání skrz prism úsporných . Dále je třeba řešit rostoucí tendenci v některých členských státech učinit uchazeče o zaměstnání „neviditelnými“, aby sloužili krátkodobým politickým ziskům - počínaje mladými NEET -.

Akce zaměřené na dosažení vzestupné konvergence životních a pracovních podmínek

1. Benchmarkingové systémy pro ukazatele: dlouhodobá nezaměstnanost a vládní výdaje pro APTP.
2. Měla by se dále rozvíjet Evropská strategie zaměstnanosti a Evropská síť veřejných služeb zaměstnanosti.
3. Rozvoj ukazatelů a referenčních hodnot, které vedou k vyšší konvergenci výkonnosti systémů dávek v nezaměstnanosti, na podporu stanovení minimálních standardů a ochranných prvků pro vnitrostátní systémy.

Zásada 14

EU vykazuje pouze vylepšení v boji proti absolutní chudobě (materiální deprivace)). Snahy však nejsou vyvíjeny zabránit lidem v chudobě nebo sociálním vyloučení: chudoba pracujících se zvyšuje. Většina systémů minimálního příjmu v celé EU zdaleka neposkytuje dostatečné pokrytí, dobu trvání a přiměřenost dávek. To má za následek rostoucí sociální rozdělení a narušení trhu práce a ekonomiky.

EOK tomu věří Evropští občané by také měli mít právo na zaručený minimální příjem všech věkových skupin. Toho lze dosáhnout kombinací nástrojů sociální ochrany a veřejných investic do vzdělávání nezaměstnaných s veřejnými službami zaměstnanosti a aktivačními politikami, které pomáhají každému jednotlivci v EU, kterému hrozí chudoba nebo sociální vyloučení. Normy EU týkající se minimálního příjmu nelze považovat za překážku v práci.

Systémy minimálního příjmu musí zaručovat dostatečný příjem k uspokojení základních potřeb lidí a jejich rodinných příslušníků a musí být vysoce inkluzivní a přístupné; pro ty, kteří jsou schopni pracovat, je nutné je kombinovat s řadou služeb a začlenit je do širší reakce EU a vnitrostátních politik na aktivní začleňování. Nedávno přijaté závěry Rady o systémech minimálního příjmu zmocňují ES posílit rámec EU pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení.  Legislativní návrh v této oblasti by měl zajistit rovnocenný výkon vnitrostátních systémů beze změny jejich vlastností za předpokladu, že systém zajišťuje výsledky sladěné s evropskými normami. EOK požaduje závaznou iniciativu, jako je evropská rámcová směrnice stanoví společné zásady, definice a minimální standardy pro udělení tohoto práva v celé EU. V mnoha zemích jsou odbory klíčovými hráči v řízení orgánů sociálního zabezpečení, často se subjekty společného orgánu, a prostřednictvím kolektivně vyjednávaných nástrojů sociálního začlenění a ochrany zranitelných kategorií. To je výhoda, na které by každá iniciativa EU měla stavět, zdůrazňovat ji a neohrožovat nežádoucími harmonizujícími právními rámci.

Akce zaměřené na dosažení vzestupné konvergence životních a pracovních podmínek

1. Vytváření spojení s SDG 1 a akčním plánem boje proti chudobě jako v zásadě 11.
2. Vypracovat rámec sociálního dialogu pro sociální partnery a vlády k posouzení pokrytí, přiměřenosti a účinnosti systémů minimálního příjmu v kombinaci se sociálními dávkami a aktivačními politikami.

Zásada 15

Je třeba lépe porozumět potřebám stárnoucí populace a nalézt řešení k zajištění pomoci starším lidem, přiměřených důchodů, dobré zdravotní a sociální péče a záchranných sítí. Komplexní systémy sociální ochrany nelze vybudovat pouze prostřednictvím právních předpisů. Potřebují finanční zdroje a závazek členských států, aby poskytly nezbytné finanční prostředky pro další postup při provádění EPSR. V této souvislosti je role EU zásadní pro zajištění toho, aby lidé skončili svou profesionální kariéru v dobrém zdravotním stavu a s dostatečnými zdroji - zaručenými především silnými zákonnými důchodovými systémy - pro důstojný odchod do důchodu. Pracovníci zaměstnaní v náročných činnostech potřebují zvláštní pravidla v široké oblasti důchodových systémů, aby zajistili dobré zdraví v důchodu a přiměřený příjem v důchodovém věku.

V semestru EU se s důchody stále zachází spíše jako s čistě fiskální udržitelností než se sociálními požadavky spojenými s demografickými výzvami. Pokrytí, kvalita a přístup utrpěly v důsledku snížení veřejných výdajů, demontáže společného sdílení rizik a uvedení na trh často předepsáno doporučeními pro jednotlivé země.

Přiměřenost dávek sociální ochrany musí být zajištěna zákonnými veřejnými a kolektivními systémy pro všechny pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné. Fiskální cíle by měly být slučitelné s důstojnými životními podmínkami pro starší lidi. Je třeba podporovat a provádět doporučení Rady o přístupu k sociální ochraně. Pokrok by měl být sledován u pracovníků a osob samostatně výdělečně činných. V rámci užší spolupráce mezi členskými státy by měl být zaveden soubor ukazatelů, které by hledaly alternativy ke zvyšování věku odchodu do důchodu a umožňovaly prodloužení povolání. Je třeba usilovat o vytváření více a lepších pracovních míst pro všechny věkové kategorie, posílení důchodů prvního pilíře, zajištění univerzálního pokrytí a přiměřenosti ve všech členských státech a podpory koordinace rozvoje evropských zaměstnaneckých důchodů na základě kolektivních smluv a jako dobrovolný doplněk silnějšího veřejného důchodového systému.

Akce zaměřené na dosažení vzestupné konvergence životních a pracovních podmínek

1. Zavést ukazatel „přiměřenosti“, který stanoví střednědobé rozpočtové cíle pro členské státy a sledování kvality života lidí ve stáří.
2. Propojení fiskální udržitelnosti a přiměřenosti důchodů s výkonností trhu práce, poměrem závislostí na zaměstnanosti, kvalitou práce a odměňováním, spravedlivostí příspěvkových povinností mezi zaměstnavateli a pracovníky, platem žen a mužů a rozdílem v důchodech.
3. Monitorování důkazů týkajících se demografických, migračních a důchodových trendů u různých kategorií pracovníků, včetně těch, kteří vykonávají náročné práce.
4. Akční program boje proti chudobě jako v zásadě 11.

Zásada 16

Zdravotničtí pracovníci v celé Evropě tvrdě pracují na léčbě a zastavení šíření viru COVID-19. V mnoha případech je jejich úkol ztížen kvůli nedostatku personálu, nedostatečnému vybavení a nedostatku osobních ochranných prostředků a testovacích souprav. Evropské řídící orgány a národní vlády by měly přijmout okamžitá opatření k zajištění toho, aby zdravotnické služby získaly tolik potřebné nouzové financování, a ke krátkodobému zvýšení počtu zaměstnanců. Evropský semestr se zabývá udržitelností a přístupem ke zdravotnickým službám. Úsporná opatření drasticky snížila rozsah veřejných služeb a jejich přístupnost. Na začátku semestru 2019 ETUC uvedla, že systémy zdravotní péče a dlouhodobé péče jsou zdrojem obrovských obav a utrpení pro rostoucí část populace EU a vyžadují okamžitá opatření. Více než 15 členských států vykazuje velmi špatné výsledky ve zdravotnictví. Pokrytí a přístup k dlouhodobé péči je v několika členských státech nedostatečné. V tomto odvětví dominuje neformální péče na úkor služeb a účasti žen na trhu práce. I když veřejné struktury často chybí, soukromé možnosti jsou extrémně nákladné, nepřístupné a často vedou ke zhoršení služeb i pracovních podmínek ve zdravotnictví. V minulém semestrálním cyklu nebyly uvažovány žádné podstatné investice. Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu jsou zásadní vyšší veřejné výdaje na zdraví a vyšší investice do veřejného zdraví, a to nejen pro zvrácení let nedostatečného čerpání v mnoha zemích, ale také pro zajištění toho, aby se zdravotnický personál a zařízení dokázaly vyrovnat s budoucími požadavky. Evropa měla ještě před vypuknutím epidemie COVID-19 nedostatek přibližně jednoho milionu zdravotnických pracovníků. Vlády musí radikálně změnit svůj přístup k veřejnému zdraví a veřejným službám: krátkodobé smlouvy a nejistá pracovní místa ve zdravotnictví nestačí k řešení mimořádných situací, jako je tato.

Přístup ke zdravotnickým službám a dlouhodobé péči je mimořádnou událostí EU. Cyklus evropského semestru prosazoval „racionalizaci“ a „nákladovou efektivitu“, což znamenalo agregaci struktur, posun již přidělených zdrojů, de-hospitalizaci péče, ale téměř nikdy veřejné investice do nezbytného personálu a služeb. V mnoha členských státech rostou peněžní výdaje na zdravotnictví. Pravidla SGP rozšířila oblast působnosti soukromý trh poskytující lidem zdravotní služby a pojištění. To omezuje přístup ke zdravotnickým službám, což je jeden z hlavních důvodů nespokojenosti populace.

Sektor péče je zásadní pro zajištění důstojné životní úrovně pro starší lidi. Je nutné zvýšit atraktivitu odvětví, aby se zvýšila kvalita práce a poskytovaných služeb. V tomto odvětví je vysoký výskyt migrantů, nehlášených a nezdokumentovaných pracovníků, zejména migrantek. Je důležité eliminovat všechny oblasti zranitelnosti lidí pracujících v tomto odvětví a dát pracovníkům příležitost zlepšit své dovednosti a pracovní podmínky ve svůj vlastní prospěch i ve prospěch uživatelů.

EU by měla prosazovat přístup založený na právech a veřejné investice do univerzálních systémů solidarity a systémů sociální ochrany reagujících na rovnost pohlaví na mezinárodní, evropské a národní úrovni. Měla by také sledovat cíle konvergence směrem vzhůru a přidělování finančních prostředků v péči o děti, zdraví, seniory, dlouhodobou péči, zdravotní péči a závislost, aby bylo zaručeno univerzální pokrytí a vysoce kvalitní péče.

Za účelem uspokojení současných a budoucích potřeb stárnoucí populace vyšší výdaje na všeobecně dostupné a dostupné a kvalitní veřejné služby ve zdravotnictví a dlouhodobé péči musí být považovány za investici. Preventivní péče musí být posílena vhodnými politikami a financováním. Profesní rozvoj, odborná příprava, vzdělávání a uznávání kariéry jsou zásadní pro zlepšení kvality a pokrytí péče a poskytnutí kvalitních pracovních příležitostí. Politiky rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem by měly podporovat pracovníky s povinnostmi péče. EU by měla zavést EU Right2Care podporovanou národními akčními plány.

Akce zaměřené na dosažení vzestupné konvergence životních a pracovních podmínek

1. Program EU Right2Care, opřený o národní akční plány v rámci evropského semestru, založený na transparentních a ambiciózních cílech
2. Monitorování kapacity, fungování a dopadu dobrých životních podmínek pracovníků (v národních systémech a role kolektivního vyjednávání).
3. Iniciativy EU k posílení odolnosti veřejně financovaných, univerzálních a přístupných systémů zdravotní péče.