Domovská stránka / Kapitola I Aktivní podpora zaměstnanosti

Zásada 4

Aktivní podpora zaměstnanosti

Zajištění toho, aby kvalitní a inkluzivní vzdělávání, odborná příprava a celoživotní učení byly právem a rovností přístupnou pro všechny studenty a pracovníky  je zásadní. 52 milionů dospělých v Evropě má nízkou kvalifikaci a několik zemí má třetina pracovníků velmi nízkou úroveň základní gramotnosti a numerické gramotnosti. Zvyšování kvalifikace a rekvalifikace dospělých v Evropě je proto společenskou odpovědností a nezaměstnaní a pracovníci potřebují účinnou podporu na trhu práce  pro spravedlivější technologické a zelené přechody.

Společné projekty prováděné sociálními partnery EU a Společné prohlášení poskytnout důkaz, že přístup ke školení zaměstnanců se na jednotném trhu značně liší v závislosti na smluvním postavení, pohlaví a sociálně-ekonomickém zázemí pracovníků a práva na školení se liší v závislosti na různých velikostech společností, průmyslových odvětví a služeb, veřejných a soukromých společností, a geografické oblasti v Evropě.  Přijetí této zásady by se mělo rovněž zabývat odstraněním diskriminace na základě pracovního postavení a zohlednit její dopad na boj proti nerovnosti a na podporu začlenění žen na trh práce.

Je nezbytné podporovat provádění prvního principu pilíře pomocí udržitelné veřejné investice do vzdělávání a odborné přípravy, vylepšuje procesem evropského semestru a jasnými cíli v rámci sociální hodnotící tabulky  a společnostmi, které přebírají finanční odpovědnost za školení pracovníků,  Souvislost mezi ESF + a prováděním EPSR je jasná. Samotný finanční závazek však není dostatečný. Při jednáních o příštím víceletém finančním rámci (2021–2027) existuje návrh, který by potenciálně vedl ke dvojímu snížení výdajů z Evropského sociálního fondu + (ESF +) v důsledku zrušení stávajícího minimálního podílu financování politiky soudržnosti 23.1% který musí členské státy vynaložit na projekty ESF +. ESF + by měl být využíván takovým způsobem, aby všichni pracovníci na všech úrovních dovedností mohli těžit z vysoce kvalitního inkluzivního školení zaměstnanců a placeného volna, které vede k získání kvalifikace.

Každý členský stát EU by měl zaručit přístup a právo na vzdělávání a odbornou přípravu pro všechny věkové studenty a země, kde toto právo není poskytováno, by měly v rámci účinného sociálního dialogu se sociálními partnery podniknout kroky k provedení první zásady. Opatření členských států by se měla zaměřit na posílení schopnosti pracovníků přístup k kvalitnímu a inkluzivnímu školení týkajícímu se profesionálních a základních dovedností a klíčových kompetencí, včetně digitálních dovedností, po celý jejich pracovní život. Osvědčené postupy ukazují přidanou hodnotu odborů při navrhování právně založeného přístupu k výcviku a dalšímu vzdělávání pracovníků, bez ohledu na stav zaměstnání a s ohledem na genderové perspektivy.

Jedním z nástrojů, který může pomoci zaručit tato práva a poskytnout dobré řešení přenositelnosti práv na školení, může být iniciativa na úrovni EU za účelem zřízení „individuálních účtů pro učení“ pro lidi v produktivním věku. Jelikož však toto téma ovlivňuje pracovní podmínky a kolektivní vyjednávání v mnoha členských státech, neměla by Evropská komise pokračovat v přípravě návrhu, aniž by do procesu zapojila sociální partnery. Jakákoli iniciativa by měla kombinovat individuální přístup ke školení s kolektivními právy, aby se zajistilo, že účty individuálního školení spadají pod společnou odpovědnost zaměstnavatelů a orgánů v souladu s vnitrostátními postupy. Iniciativa na úrovni EU by měla stanovit minimální standardy při plném respektování vnitrostátních systémů odborné přípravy a úlohy sociálních partnerů a musí plně respektovat stávající kolektivní smlouvy a vnitrostátní postupy v tomto odvětví. Sociální ochrana může zasáhnout a zajistit financování zásady 1, ale měla by jít ruku v ruce s větší ochranou při práci, včetně větší ochrany před (hromadným) propouštěním. Jinak by byli zaměstnavatelé motivováni k tomu, aby se rozhodli pro propouštění místo toho, aby investovali do své vlastní pracovní síly, aby společně prošli přechodem.

Akce stanovující minimální úroveň práv

  1. 1. Iniciativa EU, kterou se zřizují individuální výukové účty pro lidi v produktivním věku
  2. Doporučení zavést právo na školení vedoucí k získání kvalifikace a ověření / uznání dovedností a schopností.
  3. Opatření navazující na provádění doporučení Rady o evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu
  4. Opatření pro stáže, která zaměstnavatelům ukládají povinnost podepsat smlouvu o stáži na začátku stáže.
  5. Podporovat kolektivní vyjednávání s cílem stanovit finanční příspěvky zaměstnavatelů na právo zaměstnanců na školení a placenou dovolenou na vzdělání.

Akce směřující ke vzestupné konvergenci životních a pracovních podmínek

  1. Monitorovat a měřit přístup zaměstnanců ke školení za účelem dosažení minimálního počtu dní na pracovníka a investic zaměstnavatelů do školení jejich zaměstnanců.
  2. Dostatečné finanční prostředky EU na podporu rozvoje dovedností a celoživotního učení.
  3. Monitorovací ukazatele: investice společností na zaměstnance ve srovnání s mzdovými agregáty za odborné vzdělávání dostupné zaměstnancům.
  4. Poskytovat vládní podporu odborům za účelem poskytování informací o možnostech školení pracovníkům na úrovni společnosti
  5. Poskytovat účinnou podporu pracovníkům s nízkou kvalifikací při přístupu ke školení klíčových dovedností, základních dovedností a profesionálních dovedností.